Myslivecké pojmenování

• samec: sameček; samice: samička; mládě: mládě

Lyska černá hnízdí téměř na celém našem území. V posledních letech došlo k poklesu jejich stavů a to zejména jako důsledek intenzivního chovu ryb a botulismu. Obě pohlaví jsou téměř stejně velká a stejně zbarvená. Lyska je celá černá a dosahuje hmotnosti do 800 g. Nápadná je na ní bílá lysina na čele, bílý špičatý zobák a červené oči. Nohy jsou silné a dlouhé tmavozelené prsty jsou lemovány kožními laloky. Lysky se nejraději zdržují na rybnících, močálech i mírně tekoucích vodách s bohatým okrajovým porostem vodních rostlin. Nerady létají a při vyrušení obvykle běží po hladině a přitom mávají křídly. Když musí, létají rychle, ale dost těžkopádně. Při plavání pokyvují hlavou. Živí se vodním hmyzem, červy, slimáky, drobnými rybkami a vodními rostlinami. Potravu sbírají na hladině nebo se za ní potápějí ke dnu. Jejich hlasový projev je daleko slyšitelné „kev“ nebo pronikavé „pix“. Na jaře, hned po příletu, si jednotlivé páry obsazují hnízdní rajón. Hnízdo si staví ze suchých částí vodních rostlin, které se ukrývá v hustém rákosí nebo plave na vodě. Někdy mívá i stříšku z listí nebo bývá i 20 cm nad hladinou.

V dubnu snáší samička 6 až 9 vajec a zasedne hned po snesení prvního vejce. Zahřívání snášky trvá 21 až 25 dní a účastní se na něm oba partneři. Mláďata se líhnou postupně a o první vylíhlé mladé se stará sameček, dokud ještě samička sedí na zbytku snášky. Pak se oba starají o výchovu mladých, které odvážně brání před vetřelci. Mláďata jsou pokryta černým chmýřím, jen hlavu a krk mají oranžovožlutý s červenými bradavičkami. Brzy vyplouvají na vodu, ale na noc se vracejí do hnízda. Létají po 9 týdnech a bílá lysina na čele se jim tvoří při podzimním přepeřování. Lyska někdy zahnízdí i 2x do roka. 

O polovinu menší než lyska je slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), která dosahuje hmotnosti nejvýše 400 g. Je rozšířena na vodních tocích, rybnících i močálech s bohatým vodním porostem, téměř po celém našem území. Je stěhovavá, ale někdy u nás i zimuje. Hlavu, krk a hruď má černohnědou, hřbet hnědý, břicho šedé a pod ocasem bílé. Také na bocích má úzké bílé proužky. Zobák a čelová lysina jsou červené a konec zobáku žlutý. Nohy jsou, jak již název napovídá zelené. Létá nerada a dost těžkopádně. Při plavání i v běhu pokyvuje hlavou. Hnízdí 2x do roka - od dubna do konce července. Snáší 6 až 11 vajec a sedí na nich střídavě se samečkem téměř 3 týdny. Živí se zejména vodním hmyzem a slimáky, ale požírá i semena rostlin.

Ještě menší je chřástal vodní (Rallus aquaticus), který dosahuje hmotnosti max. 190 g. Předek těla má šedý, vrch těla je hnědý s tmavými skvrnami a slabiny jsou černobíle pruhované. Oko a delší zobák jsou červené s černým koncem. Na hnízda, která jsou v hustých vodních porostech, přilétá začátkem dubna. V září se stěhuje do jižních oblastí Evropy, ale v mírných zimách přezimuje i u nás. Hnízdí jednou, vzácně dvakrát - od dubna do července. Ozývá se opakovaným hlubokým, krátkým kvikáním „kruíf“. Při hledání potravy se brodí v mělké vodě a pokyvuje hlavou. Požírá vodní hmyz, slimáky, drobné rybky, hraboše, žáby, ale i plody rostlin.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz